převor Vyšebrodského kláštera
Jeho rodištěm bylo Úsilné, dříve Voselno, malá ves na okraji Českých Budějovic. Zde hospodařil od ne paměti rod Nýdlů, jak svědčí zápisy až ze šestnáctého století, i jméno blízkého lesa. Zde vyrůstal Jan jako prostřední ze tří dětí úsilenského hospodáře Víta Nýdla. Studoval na biskupském semináři v Č. Budějovicích a jako člen cisterciánského řádu ve Vyšším Brodě přijal řádové jméno Gerard. Po vysvěcení na kněze kaplanoval na různých klášterních farách a strávil zejména řadu let na ve Střížově. Pak se vrátil do kláštera ve Vyšším Brodě, kde zpočátku vedl řádové hospodářství, zejména správu lesů. Když mu později byly svěřeny do péče knihovny a sbírky kláštera, nemohl býti nikdo lépe na svém místě než on. O knihách a sbírkách vyšebrodského kláštera vyprávěl vždy s radostí a láskou a rád vzpomínal na vzácné hosty, kteří přicházeli zhlídnout knihovnu i obrazy a sbírky ne z pouhé zvědavosti, ale se skutečným uměleckým zájmem a schopností je ocenit. Tak navázal i četná krásná a pevná přátelství, nikdy například neopomenul při svém příjezdu do Prahy navštívit kancléře Šámala, jehož přátelství, rovněž uzavřeného při prohlídkách vzácností vyšebrodského kláštera, si vysoce vážil.
Tak klidně plynul tok jeho života až do podzimu 1938, který smetl klid všech lidí dobré vůle. V té době odvezl převor páter Gerard Jan Nýdl pasionál, Madonu a Závišův kříž do bezpečí Prahy, aby po zabrání "Sudet" musel na rozkaz Němců opět do Prahy pro tyto poklady, aby byly navráceny klášteru, tehdy již nalézajícímu se v "Říši". Události měly rychlí spád. Zatčení opata lineckým gestapem, ostřelování kláštera, zabrání "Sudet", zřízení vnucené správy, to vše následovalo rychle za sebou. Na jaře 1941 byl celý konvent rozpuštěn, movitý i nemovitý majetek zkonfiskován a nastoupila osobní persekuce, které neušel ani převor páter Gerard Jan Nýdl. Výsledkem mnoha "výslechů" gestapem bylo, že jednoho dne na jaře 1941 přišel do svého rodiště ke své provdané sestře člověk zcela fyzicky i duševně zhroucený, aby zde dožil, co ještě k dožití zbývalo. Ale ani tehdy nebyl konec jeho útrapám. Byl znovu a znovu vyslýchán gestapem a vracel se vždy ztýraný na duchu i na těle. Trpěl mnoho, ale neztěžoval si, nenaříkal a měl strach o ty , ke kterým se v největší nouzi uchýlil, aby jim svou přítomností nepřivodil muka, která sám tak statečně snášel a o nichž odpíral hovořit. Dotrpěl 17. Srpna 1943 v českobudějovické nemocnici ve věku 68 let.
Úsilné 43
370 10 Úsilné, okres České Budějovice
ID datové schránky: g9abyx2
Pondělí a čtvrtek
9.00-12.00, 13.00-17.00